"Život už mě dávno naučil, že hudba a poezie jsou na světě to nejkrásnější, co nám život může dát. Kromě lásky ovšem."
Jaroslav Seifert

Báseň

6. června 2010 v 23:41 | lyricaltones |  Poezie
Měl jsem nutkání napsat článek, ale nakonec mě téma dne inspirovalo k básničce. Někdy je to účinnější způsob vyjádření než nějaké filosofování.


Danse de la mort

Dominové kostky
popadány v stín
šklebící se v tváře
Sen se svléká v splín

V siné oči splínu
vplavuje se kal
co zbyl z Allegra krve
již vichr z těla rval

Splašený kvil houslí
jimiž vichr zní
v atonální písni
rozmetal dur dní

A v jejich rytmu tančí
noc v niž nezří touha
šklebí se jí v tvář
maska prázdna pouhá

Dominové kostky
svrhá v její stín
vichr před nímž touha
skrývá svůj sen v klín


***
Ano, padají jako dominové kostky...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 14. června 2010 v 10:06 | Reagovat

Zajímavá báseň, trochu romanticky rozervaná s řadou archaických (nebo archaizujících?) prvků. Každopádně - nevadí-li to - občas se přijdu podívat, blog vypadá zajímavě.

2 pavlína pavlína | 17. června 2010 v 11:46 | Reagovat

V každém případě souhasím s tím, že je to zajímavá báseň, na můj vkus zcela neobvyklá. Hodně vnitřních pocitů, ale chybí mi v ní určitá dávka " laskavosti", nějaké hlubší krásy a smyslu..

3 lyricaltones lyricaltones | 17. června 2010 v 16:31 | Reagovat

Děkuji za komentáře. Nelze čekat od každé básně, že bude laskavá, protože spousta z nich je záměrně nelaskavá. Tato pojednává o zcela nelaskavé věci. Také bych neřekl, že je tak úplně neobvyklá - spíše je poněkud poplatná vlivu francouzských prokletých básníků (aniž bych se s nimi chtěl jakkoli srovnávat). Co se týče archaismů, je možné, že tak některé prvky dnes mohou působit, protože jsem ve své poezii inspirován hlavně francouzskými lyriky 2. pol. 19. st., lépe řečeno jejich českými překlady, a českými lyriky 1. pol. 20. st. (viz moji oblíbení spisovatelé v mém profilu). Slova volím podle toho, jak na mne působí jejich účinek jak významový, tak fonetický; zvukomalebnost a hudebnost vnímám jako jednu z velkých krás poezie :) A hlubší smysl? Jde tu opravdu jen o způsob vyjádření smyslu v básni a o čtenářův způsob jeho hledání v básni. Čím více polopatě je řečen, tím méně je dané dílko básní :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama